Studie rekonstrukce Starého děkanství v Nymburce

.

Staré děkanstvíStaré děkanství

Zadání a řešené území

Zadáním bylo vypracovat architektonickou studii rekonstrukce starého děkanství v Nymburce a přilehlého dvora. Staré děkanství se nachází na parcele č. st. 51/1 a dvůr děkanství na parcelách č. 3745 a 29. Na dvoře se nachází budova bývalé konírny s parcelací č. st. 51/2, která již nebyla součástí zadání, ale díky těsnému sousedství byla brána ve studii v potaz. Studie byla zpracována na základě veřejně dostupných podkladů a podkladů předaných zadavatelem.

 

Cíle a principy návrhu

Hlavním cílem rekonstrukce děkanství je zpřístupnění této historicky cenné budovy veřejnosti a zachování její historické hodnoty. Památka je významná díky jejímu spojení s městskými hradbami a také díky složitému a bohatému stavebnímu vývoji, zejména z

období gotiky a baroka. 

 

V bodech vypsané hlavní cíle:

1. Zachování a obnovení podoby děkanství do původní podoby (odstranění konstrukcí ze 60. let 20. stol.)

2. Obnovení či oživení významu děkanství ve městě a jeho vztah ke Kostelnímu náměstí a farní zahrady a obnovení kulturního významu děkanství.

3. Odlišení nově navržených konstrukcích od konstrukcích původních.

4. Zpřístupnění hradební bašty

 

Širší vztahy

Staré děkanství v Nymburce stojí na parcele sousedící s Kostelním náměstí s kostelem sv. Jiljí, se kterým děkanství tvořilo důležitou dvojici. Toto dnes již nezřetelné spojení mezi kostelem a děkanstvím se snažíme v našem návrhu oživit a dát mu nový smysl. Dříve toto spojení bylo živeno kulturními událostmi církve. To ustalo po výstavbě nové fary a opuštění děkanství. Toto spojení je potřeba oživit a dát faře zpátky svůj význam ke vztahu ke kostelu respektive k městu. Bývalý hospodářský dvůr děkanství proto chápeme jako prodloužení plochy náměstí, který je vhodný k pořádání různých kulturních událostí.

 

Soužití s duchovním centrem

Děkanství těsně sousedí s pozemky patřící Římskokatolické farnosti Nymburk, se kterou byla historicky spjata. Jeden z cílů rekonstrukce je znovuobnovení zázemí pro církevní události a rozšíření kulturních aktivit ve spolupráci církve a města.

 

Dvůr

Plocha bývalého hospodářského dvora je bodem spojující okolní aktivity a různé prostory, ať je to jíž zmíněné kostelní náměstí, přilehlá zahrada farnosti, městské hradby a také stará budova děkanství. Novým vydlážděním plochy dvora jej chceme přiblížit

do původní podoby, kterou dokládá mapa Císařských otisků stabitilního katastru (z let 1826 – 1843) nebo fotografie z roku 1910, kdy byl dvůr nejspíše vydlážděn stejně jako Kostelní náměstí. Tato dlažba se na dvoře zachovala ve fragmentech. Tyto fragmenty historické

dlažby pak doplní nově navržená dlažba z lámaného pískovcového kamene. Cílem tohoto dláždění je nejenom obnovení propojení mezi kostelním náměstím a dvorem, ale také zlepšení podmínek pro pořádání různých kulturních událostí. Dvůr pak na jeho jižní straně doplňuje farní zahrada. 

 

Zpřístupnění městské hradby 

Odstraněním dřevěného venkovního schodiště na severní fasádě severního křídla děkanství se uvolní pohled na městskou hradbu a baštu, kterou v návrhu zpřístupňujeme kovovým točitým schodištěm. Odstraněním schodiště (nepůvodní konstrukce z 60. let 20. stol.) se znovu obnoví severní fasáda děkanství a také se posílí význam původního barokního dřevěného schodiště uvnitř budovy.

Dále doporučujeme k odstranění nevhodný přístavek bývalé konírni s parc č. st. 51/2. Odstraněním přístavku se obnoví půdovní tvar budovy a její západní fasáda. Také se zvětší prostor pro navrženou besídku se zázemím (barem a sezením) pro dvůr.

 

Lapidárium

Dvůr v současné době slouží i k vystavení a skladování soch a pomníků ze hřbitova. Pro menší sochy a další sochy, které zde budou uskladněny je navržen důstojnější objekt lapidária, který sochy zastřešuje, chrání před deštěm a vytváří z nich venkovní galerii.

Toto lapidárium se na svém východním konci rozšiřuje a vytváří již zmíněnou besídku. Betonové sloupy lapidária nesou betonovou skořepinovou střechu a jsou umístěné na betonovém podstavci. Sousoší, které již stojí u ohradní zdi, bude ponecháno na svém

místě.

 

Vertikální zahrada

Ohradní zeď dvora je upravena jako vertikální zahrada a dotváří soukromější atmosféru dvora. Dvůr je v návrhu dále doplněn o mobiliář z kamenných fragmentů architektonických prvků, které jsou dnes na dvoře uskladněny.

 

Program

Zamýšlenou náplní je sezónní provoz galerie v podkroví a ve věži Kaplance a informační pult se zázemím pro zaměstnance (sklad, toaleta) a sociální zařizení pro návštěvník v přízemí.

 

Provozní schéma

Provozní schéma děkanství návrh navrací do původní podoby známé až od úprav z 60. let. 20. století. Odstraněním venkovního schodiště se znovuobnoví jeden hlavní vstup a posílí role původního schodiště. Jeden hlavní vstup a tedy i jeden kontrolní bod

přináší větší přehlednost jak pro návštěvníky tak pro zaměstnance. Přízemí je v návrhu vytápěný prostor, krovy severního a západního křídla a prostory věže (kromě místností v přízemí) jsou navrženy jako prostory nevytápěné. Prostory přízemí a krovů jsou rozděleny příčkou a původními svlakovými dveřmi na první mezipodestě schodiště.W Výstavní prostory (Black box a white box) se dají eventuelně sezónně teplotně temperovat.

 

Přízemí

Přízemí je řešeno bezbariérově. Je zde navržen informační pult a sociální zařízení pro návštěvníky. Bezbariérové sociální zařízení je společné pro zaměstnance a návštěvníky a nachází se v místnosti č. 106. Kvůli zpřístupnění místností č. 106, 107 a 108 nacházejících se věži je navrhnut nový vstup skrz zeď věže, jelikož stávající vstup do těchto prostor nacházející se pod mezipodestou schodiště má velmi nízkou průchozí výšku a nevyhovuje tak provozu. Jiným řešením by bylo posunutí původní konstrukce schodiště. Tím by se umožnilo zvětšení stávajících dveří do těchto prostor, ale takový zásah by výrazně narušil celkové uspořádání a charakter přízemí i

2. nadzemního podlaží (krovu) a také konstrukce stropních trámů.

 

Galerie

3 navržené výstavní prostory jsou pojaty jako vložené konstrukce odlišené od stávajících konstrukcí. Black box a Výstavní panely jsou umístěny do krovu severního a jižního křídla děkanství a White box do 5. nadzemního podlaží věže. Všechny tři výstavní prostoru jsou napojeny na původní barokní dřevěné schodiště doplněné o nové dřevěné mezipodesty, které dohoromady vytváří vertikální komunikaci ze síně v přízemí až do poslední místnosti galerie (white box). Podlahy Black boxu a Výstavního panelu jsou z probarvených perforovaných plechů rozměru rektifikačních podložkách vyrovnávající nerovnosti podlahy krovu. Podlaha krovu je podle potřeby zpevněna.

 

Principy rekonstrukce

Hlavním principem rekonstrukce je zachovat co nejvíce původních architektonických prvků jejich repasováním. V případě, že stav prvku nedovoluje repasování, pak by se měla zhotovit věrohodná kopie ze stejných materiálů jako byl zhotovený původní prvek.